Vesmír pracuje vždy a za všech okolností v náš prospěch, i když to tak v danou chvíli třeba nevidíme. Situace, do kterých se každý den dostáváme, a lidi, které potkáváme, posílá do našeho života, abychom se jejich prostřednictvím něco naučili. V okamžiku, kdy pochopíme, že jen my sami jsme tvůrci našich životů, začnou se dít zázraky! A vy jste na svou cestu za zázraky právě vykročili! Bude mi ctí vás na ní provázet. :o)

Vstát ještě za tmy, skočit se psem, dát si aspoň malé kafíčko – ne, to počká, rychle poklidit kuchyň po včerejší večeři, udělat svačiny a obědy dětem a muži do práce, aby se nezdržoval a zbytečně neutrácel, jo – zkontrolovat dceři batoh do školy, ježiš, to je hodin!, převlíknout, přečísnout a šup do práce! To zase dneska bude... – je pondělí, takže nekonečná porada o ničem a zadání na prezentaci, které nemá řešení. Jo, a šéf, co doteď neskousl, že ho neobdivuju jako ostatní, mám vlastní mozek a nebojím se ho použít! Ještě pár měsíců to musím vydržet.

Takový plat nikde jinde nedostanu, zvlášť v týhle době!

Kdybych neměla to auto na leasing a nezdražili Kamče školné, byla by to trochu jiná situace. A Petrovi se teď v práci taky moc nedaří, takže není čas na hrdinství. Aspoň že už se blíží ta škola koučů, nikdo neví, jak MOC se těším! Konečně něco smysluplného do mého života štvance. Sice jsem si na to musela půjčit, ale nelituju. To dám, budu svým pánem, nebudu muset pracovat pro pitomce a hlavně – moje práce bude dávat smysl, opravdový smysl! 

Zní vám to povědomě? V tomhle rychlíku jsem seděla přes dvacet let. A nejhorší na tom bylo, že to po mně ani nikdo nechtěl. Tím drábem, který potřeboval mít všechno perfektní, každého kontrolovat, u všeho být a všechno zařídit, jsem byla já sama. Z reality všedního dne jsem začala unikat do paralelního vztahu, který představoval dobrodružství a trval mnoho let. Partnerství uvadalo a prosby mého muže o nápravu zůstávaly nevyslyšeny. Ke změně mě přiměla až hrozba rozpadu rodiny.

Druhý vztah jsem ukončila, našla si koučku – mou průvodkyni životem, jak jí říkám – a začala na sobě pracovat. Narodilo se nám druhé dítě, vysněná dcera, a v okamžiku, kdy jsem si myslela, že už je to všechno za námi a v pořádku, přišla nevěra mého muže, vyčerpaného léty nezájmu, podceňování a nerespektu. Ale i to jsme postupně společně zvládli, a i když ještě pořád je co ladit, vím, že jdeme správným směrem.

A já jsem si konečně dovolila vystoupit z rychlíku a věnovat se tomu, co mě baví a naplňuje, totiž pomoci vám na vaší cestě za změnou, trvalou změnou. Nikdy není pozdě změnit to, co vám nevyhovuje. A můžete začít hned teď! Jakmile jednou začnete po krůčcích měnit, co léta stagnovalo, už nikdy nebudete chtít přestat, to vám slibuji. Těším se na vás!