Taky máte pocit, že ač se snažíte sebevíc, nikdo vás neocení? Že nikdo nevidí stovky hodin, které věnujete péči o rodinu? K tomu zvládáte náročné zaměstnání a ani v něm se vděku nedočkáte? A to jste schopna trávit v něm desítky hodiny navíc. Dřít do úmoru tam i v domácnosti. Jenže tu pomyslnou „smetáku“, ať ve formě prémií, nebo pozornosti, dostane jiný?

Tak nějak se vyvíjel můj život, než jsem zjistila, že jsem schopná ho změnit. Bylo to silně frustrující. Za každou cenu jsem dělala psí kusy. Jen pro slůvka vděku, pochvaly. Pro pocit, že jsem užitečná a potřebná, jsem trávila hodiny a hodiny přesčasů v práci. Dělala jsem za tři. Ale mé úsilí mělo opačný výsledek.

I v partnerských vztazích jsem měla potřebu být uznávaná. To, mít partnera, zvyšovalo moji hodnotu. Jediná věta mého otce mi formovala život: „Ženská, která nemá chlapa, je nemožná.“

Ale můj partner byl malý, vzteklý kluk dožadující se pozornosti a péče. Jediné, co sám zvládl, bylo přepnout si televizi (když jsem mu podala ovladač). Ostatní full servis byl na mně. Od živení rodiny až po dokonalou milenku. Vzala jsem na sebe roli matky. Oni hřešili na „matčinu slabost“ , že „svým dětem odpustí“, a vraceli se pod má křídla, jen když potřebovali nabrat sílu a ošetřit rány. Nakonec jsem vždy zůstala sama. Mé partnerské eskapády mě přiváděly až ke zhroucení. Největší ránou byl i
odchod syna k otci se slovy: „Mami, mám tu toho dost.“

Odchod syna byl impuls začít se sebou něco dělat. Začala jsem hledat řešení svých problémů. Pomocí koučinku jsem si uvědomila svoji sebehodnotu. I to, že žena může být hodnotná, i když nemá partnera. Se zvýšením svého sebevědomí jsem přestala být závislá na slovech chvály od ostatních. Zlepšily se naše vztahy se synem a opět fungujeme jako rodina. Do mého života přichází dospělí a pozorní muži. A věřte mi, že jsou.

Pomocí koučinku si můžete i vy zlepšit své vztahy, zvýšit svoji sebehodnotu, změnit svůj život k lepšímu. Jediný člověk, který může udělat změnu ve svém životě, jste jen a jen vy. Ráda vám budu nápomocna na cestě k šťastnějším zítřkům.