Chybovat je lidské, odpouštět je božské. Chcete-li být šťastným člověkem, používejte „božské zákony“.
Často mi lidé vykládají: „To už mám pořešené,“ nebo „Rodičům jsem už dávno odpustil,“ a já jim to ve většině případů nevěřím. Stejně tak byste mohli říci: „Jsem astronaut,“ a přitom jste za celý život neopustili zemskou atmosféru a letěli jste maximálně v letadle. Chápete? Něco prohlásit má úplně jiný charakter než to udělat. Udělat v tomto případě znamená prožít a procítit. Jedině tak získáte stoprocentní jistotu, že jste to opravdu zvládli.
Také se setkávám s tím, že dotyční si prý odpuštění nezaslouží. Dost možná vám udělali tak kruté věci, že jim jen tak odpustit nejde. Odpustit ale neznamená prominout, ospravedlnit nebo souhlasit. Odpustit znamená vypustit, očistit sebe. Očistěte se od jedu, který ve vás druzí zanechali. Ten jed otravuje vás, ne ty, kteří ho do vás vpustili. Jim je kolikrát úplně jedno, že se trápíte. A mnohdy to ani nevědí.
V první fázi jde o to, abyste přeťali emocionální vazbu. Přestanete se bouřit, vzpírat, plakat, doprošovat se, vztekat se, cítit se vinni. Poodstoupíte o krok stranou a podíváte se na celou věc nezúčastněně. Získáte střízlivý postoj a nadhled. Dojde vám, že hořekováním nic nezměníte, protože už se stalo. Minulost změnit nemůžete. Dostali jste se do prázdného prostoru, nulového bodu. Celou věc přijímáte jako fakt, jakkoli to bolí. Teď můžete říci: „Ano, přijímám tuto skutečnost.“ Druhý vás mohl obrovsky ranit. Vy pouze přijímáte to, že vás ranil. Nebudete před tím utíkat. Nebudete chtít, aby to bylo jinak. Nebudete proti tomu bojovat. Jen to přijetí prožijete.
Teď, když už víte, že s tím nemůžete nic dělat, je možné pocítit klid a mír. Je možné rozproudit zablokovanou energii.
V dalším kroku uznáte, že se do vašeho života vloudil nějaký negativní program. Něco způsobilo, že se vám stala bolestivá zkušenost. Potřebovali jste tuto zkušenost. Přitáhli jste si ji. Přijímáte tím zodpovědnost za prožitou událost v životě. Nic se vám nestalo náhodou, vše má své příčiny. Vy konkrétní příčinu nemusíte nutně hledat. Stačí vyslat přání, že chcete odstranit vše, čím jste si situaci přitáhli. Zjednodušeně řečeno, chcete odpustit sobě za to, co jste si nevědomě způsobili.
Jestli vám to pomůže, přehrajte si scénář znovu a dívejte se na věc očima druhého. Nedělejte to logikou. Nehledáte argumenty a vysvětlení. Pouze to zkuste procítit.
Dostáváte se k samotnému čištění. Uvolňujete vše špatné. Vše, co už nepotřebujete. Už jste pochopili. Teď chcete docílit toho, aby se vaše podvědomí vyprázdnilo. A prázdnota se poté naplní láskou.
Představujte si, jak se člověku, který vám ublížil, dějí příjemné věci. Jak je šťastný. Je to silná káva? Nenechte se odradit. Opakujte tyto představy. Pocity nenávisti a žalu se postupně transformují. Ne vždy je to instantní řešení, ale vždy je účinné. Je trvalé. Potřebujete jen dostatečnou trpělivost, odevzdanost a ochotu odpustit.
S poděkováním přichází vaše vděčnost. Dostali jste lekci. Potřebovali jste školu, abyste se posunuli dál. Uvědomujete si, jakou práci jste procesem odpuštění dokázali? Kolik lásky z vás vzešlo? Tím uznáte i sami sebe a budete se mít za tento čin opravdu rádi. Je to vznešený akt. Osvobozující.
Milujte své nepřátele.
Milujete tím hlavně sebe. Vám vaše odpuštění pomůže.
Pokud se zabýváte dalšími myšlenkami: „Jak se zbavit pocitu viny, vzteku, zrady, křivd a dalších vnitřních zranění? Jak přestat řešit minulost? Uzavřít ji a jít dál.“ Přijďte na seminář, kde najdete svoji cestu: CESTA ZPÁTKY K SOBĚ >>