Patřím k těm ženám, co mají rády zvířata. Dlouho jsem dávala přednost čtyřnohému miláčkovi před těmi dvounohými. Jakpak by ne. Oproti tomu s dvěma nožkama mě ten „vícenohý“ miloval upřímnou kočičí/psí láskou. Radostně vrtěl ocáskem. „Pusinkoval“ mě a byl blahem bez sebe nad ohřátou konzervou. Každé jeho „gesto“, pohyb, počin mi dokazoval, jak mě miluje a je vděčný. Je to dvacet let , co mě pobavila věštba na netu. O mně tam psali: „Zrozenec v tomto znamení bude mít při citové krizi tendenci pořídit si zvíře.“ A taky ano.
Bolestivý rozvod mi přivál domů kocourka. „Je to takový chudák opuštěný. A jaký je to mazel,“ stačilo slyšet. V duchu jsem se politovala, i já jsem takový chudák. A naše osudy se spojily. Aby toho nebylo málo, psa jsem si pořídila za potracené dítě. Nedostatek sebelásky jsem léčila oddanou láskou malá chlupatá ZOO.
I první klientka byla ze skupiny „Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá a mají hebkou srst“. Strach ze vztahu z ní udělal kočičí mámu. Podobně jako já před léty toužila po lásce, pohlazení od druhých. Mužů se stranila, vyhýbala se jim obloukem. Bála se jich jako zvíře veterináře. Ani sebe neměla ráda. Copak žena, která nedala rodičům vnoučata, nikdo ji nechce, si zaslouží lásku?! Citový deficit si léčila krmením toulavých koček, poskytováním svým chlupatým miláčkům špičkové péče veterinářské.
Druhá klientka již tak do extrému nešla, co se týče počtu chlupáčů. Když jí hon na potenciálního milence nepřinesl kýžený výsledek, „přeběhla jí přes cestu kočka“. A ta se stala alfou a omegou jejího života. Oproti manželovi s ní spala v posteli. Nevyhýbala se jí. A nebyla tak konfliktní jako její pubertální dcera. Aby se Micka neokotila, běžela jí pro antikoncepci. Na koučink přišla nešťastná. Zatímco Micina se matkou nestala, její patnáctiletá dcera ano.
Setkávám se s mnoha ženami i mimo koučinkové křeslo, které „jen žijí“ pro domácí mazlíčky. Ony, jako kdysi i já, hledají „bezpečnou“ lásku. Důležité nejen pro mě, ale i pro mé klientky bylo uvědomit si právě tuto skutečnost. Mně osobně hodně pomohla sezení s koučem. Uvědomila jsem si, že „můj útěk“ od muže k chlupáčům je pouze a jen MÁ NEDOSTATEČNÁ SEBELÁSKA. Muži mi ji zrcadlili, ukazovali, že se z duše nenávidím. Mini ZOO byla pro mě schovávaná.
Naše empatické koučky jsou tu pro vás. Pomohou vám překonat vaše strachy a obavy. Naučí vás milovat se. Jde to! Je to možné. Já jsem živoucí důkaz. Už nejsem závislá na lásce druhých. Vím, že jsem skvělá taková, jaká jsem, a to mi zrcadlí i můj partner. Romantická procházka Stromovkou ve dvou je to nejkrásnější, co jsem zažila. Ani pejsek, co nás doprovází, mi takový pocit nikdy nedal.
Buďte taky šťastnou a milovanou ženou, stačí si vybrat na www.lucie-konigova.cz/koucove jednu z nás.