Proč nás naše vlastní krev deptá? – rodiče versus děti

Dny karantény pozotvíraly mnohé třinácté komnaty v nás. Zatímco v běžném režimu jsme neviděli (možná ani nechtěli vidět), s kým žijeme, jak se chovají naše děti nebo širší rodina, v karanténě prostě nebylo úniku.

Dvacet čtyři hodin se svými nejbližšími pro mnohé bylo trauma. Nešlo odejít do práce, zmizet do fitka nebo s kamarádkou do kavárny. Nejvíce řešené téma v rámci konzultací bylo chování dětí.

Proč nás naše vlastní krev deptá

Možná vás fráze, že děti jsou naši učitelé, přivádí do nepříčenosti. Ale prostě je to tak. Dítě umí „vyhmátnout“ naše skryté bolístky. To, co jsme raději vytěsnili z hlavy. Naše osobnosti, radostné a bezstarostné chování. Protože jsme takoví nebyli přijímáni.

Vzít na sebe úděl hodné holčičky bylo pro nás přijatelnější než cítit nelásku. Ta hodná a poslušná dívenka v nás přežívá ale stále. I když je nám přes třicet.

Nebo taky ne. Náklonnost k drogám a k alkoholu je pro některé z poslušných holek návrat k sobě samé. Jenže takový návrat je velmi destruktivní i smrtelný.

Většina svou roli žije do konce života a zaživa se dusí ve vlastních skrytých programech.

Jejich potomci dokážou přesně svým chováním rozdmýchat oheň pod jejich kotlem podvědomí a dát „dušení“ to patřičné grády.

Klientce, které se zapsalo, že je lepší, když ji lidé nebudou vidět, a stala se „neviditelnou“, schovanou před světem, se narodila dcera, která je živel, neustále je ji vidět a slyšet. Na hřišti je středem pozornosti. Vysílá směrem k mámě radu: Mami, buď svá, uvolni se.

Syn další klientky si „vydupal“ přesně, co chtěl. Chtěl-li do parku, šlo se. Měl-li chuť na koláč, tak dlouho se snažil, až jej dostal. Klientka kolem něj lítala jako hadr na holi a neslyšela tu zprávu: Mami, mysli na sebe, na své potřeby.

Matky dobračky od kosti většinou mají doma pěkného sígra. Jeho chování k ní je nesnesitelné. Prostě jí dělá jen to, co si nechá dělat od ostatních dobrovolně – nechá si přímo kálet na hlavu.

Ale ani děti z druhé strany mince – otloukánci, šikanované děti – tu nejsou jen tak. Svým vlastním utrpením volají:

Podívej se, jaký máš život. Jak s tebou v práci „zametají“. Co vše musíš vytrpět. Taky si necháš všechno líbit.

Pro očistu vztahů a spokojený rodinný život stačí vytahat si všechna „TO MUSÍŠ“ a nahradit je tím „TO, CO CHCI JÁ“. O pomoc můžete požádat a my vám rádi pomůžeme.

Zdeňka Rumlová
Certifikovaná koučka u Lucie Königové. "Naučte se mít rádi sami sebe." Více informací o autorce zde.

Nová kniha

Cesta zpátky k sobě

Buď  tím, kým opravdu jsi.

Jak porozumět sami sobě, trvale změnit svá vnitřní nastavení a žít v souladu se sebou.

Kniha

(Ne)Gramotný rodič

Jak uspět jako rodič.

Děti jen zrcadlí své rodiče. Začít je potřeba u sebe.

Komentáře