Proč nevidíme svoji hodnotu. Jak ji najít a neztratit

„Jsem k ničemu. Nic na mně není. Nic pořádně neumím. Nemám žádnou hodnotu…”  Na koučinkovém křesle slýcháme podobné věty velice často…

Jak najít vlastní hodnotu a již ji nikdy neztratit?

V každé vteřině prožíváme nějaký pocit. Jdeme kolem zrcadla – nic na mně není. Připálíme omáčku – jsem neschopná. Partner nás nepochválí – nejsem dostatečná. Děti jsou protivné a stále něco řeší – nejsem dobrá máma. Šéf není spokojený s mým návrhem projektu – jsem nemožná. Nejdou nám věci podle plánu – jsem k ničemu. Každou chvíli nás sžírají nepříjemné myšlenky a pocity. Chování okolí vůči nám a své nezdary si bereme osobně. Devalvujeme se. Proč? Protože nevidíme pevně vlastní hodnotu. Věříme ničivým myšlenkám, které nám dokola posílá hlava.

Základ dobrého pocitu je vnímání vlastní hodnoty, sebe-hodnoty. Bez ohledu na reakce okolí. Uf, ale jak na to?

Kde je moje hodnota? Kam zmizela?

Vlastní hodnota je informace, která je v každém z nás. Nikde kolem sebe ji nenajdete. Nikdo ji neumí lépe posoudit než každý sám u sebe. Hlavou vám možná proběhlo: „A nebude to ode mě namyšlené.” Ne, nebude. Vnímat vlastní hodnotu je přirozené a zdravé. Vnímat sebe, uvědomovat si sebe a ohodnotit sebe nejenom v tom negativním, ale i v tom dobrém, je totiž v pořádku. Správné. Dokonce je to ohleduplné vůči okolí. Uvidíte, jak si vaši blízcí uleví. Nebudete od nich totiž stále očekávat, důkazy a potvrzování vaší hodnoty. Přestanete si vynucovat dokola zpětnou vazbu: „Jsem pro tebe dostatečná? Myslíš, že jsem jako máma dobrá? Proč doma neoceníte, co tu všechno pro vás dělám? Nevidíte, že se snažím, tak proč moji hodnou a přínos pořád nevidíte? Opravdu si myslíš, že mám nějakou hodnotu?”

Nezatěžujte své okolí, aby vám potvrzovalo vaši hodnotu. To není jejich úkol, ale váš.

Základem všech nedorozumění a vnitřní nespokojenosti je, že nevidíme vlastní hodnotu. Tudíž na to musíme jinak. Primárně je potřeba přijmout sami sebe. Vidět a vnímat svoji hodnotu již nyní. „Již dnes jsem hodnotný člověk, bez ohledu na to, že mi něco ještě nejde a dělám chyby. Nepovede-li se mi něco, moji dosavadní hodnotu to nebere. Naopak zhodnocuji se o novou zkušenost.” Je hodnotnější pes, který umí hlídat dům, nebo kůň, který umí táhnout klády z lesa? Každý z nich má svoji originální hodnotu. Zkusme sebe vnímat jako originální bytosti s jedinečnými hodnotami, schopnostmi a přínosem pro sebe i druhé.

Přijmout sebe bez ohledu na to, jak mě vnímá okolí, je základ. Okolí mě vnímá svými představami a očekáváními. To vůbec nemusím být já, jak mě vidí okolí.

Pokud svým chováním druhému záměrně neškodím, tak proč se stále ohlížet, jak mě okolí hodnotí?

Pro hlubší pochopení vašich problémů se neváhejte obrátit na naše osobní kouče z Life Academy. První konzultace je zdarma.

Proč nevnímáme svoji hodnotu a očekáváme její potvrzení od okolí?

Na pocit nedostatečného vnímání sebe nás nastavili v dětství. Ostatní hodnotili, posuzovali, kontrolovali, opravovali, kritizovali, co děláme, a říkali, co bychom měli dělat. Hodnocení přicházelo zvenčí. Naši hodnotu určovali rodiče a další primární autority: „Jsi neschopná. Nic neuděláš pořádně. Nic z tebe nebude. Nic extra neumíš,” a když jsme se snažili vyjádřit svoji hodnotu, tak nás smázli: „Sebechvála smrdí. Nevytahuj se. Moc si o sobě nemysli. Budeš namyšlená a nikdo tě nebude mít rád. To umí každý, namalovat obrázek…” Nepodporovali nás ve zdravém sebevnímání a sebehodnocení. Naši sebehodnotu v nás doslova zašlapali. Vzali si větší právo ji posoudit za nás. Tudíž máme pocit, že pravdu o tom, jací jsme, mají ostatní. Slýchali jsem: „Já tě vidím lépe, jako rodič. Sebe vidíš zkresleně. Já umím lépe posoudit, zdali to děláš dobře.”

Jsme nastavení, že naši hodnotu vidí lépe okolí.

Vše živé i neživé má své místo, svůj smysl a hodnotu pro sebe i ostatní. Již tím, že máme fyzické tělo, které má hodnotu. Podívejte se na sebe. Dotkněte se svých rukou. Pohlaďte si obličej. Obejměte se. Máte hodnotné tělo. Hlavu, krk, ramena, ruce, zrak, díky kterému čtete tento článek a můžete ho číst nahlas i partnerovi. Máte nesmírnou hodnotu. Když se naučíte vnímat sebe, svoji fyzickou hodnotu těla, tak můžete jít dál. Tak jak se naše fyzické tělo narodilo, učilo se chodit a rostlo do plné velikost, stejně je to i s naším osobním potenciálem – vnitřním člověkem. Naše schopnosti, dovednosti, talenty také rostou. Rozvíjíme se a učíme každý den, celý život. Z pokusů, omylů, pozorování, co nás baví a nebaví. Co nám jde lépe. Naši hodnotu ještě víc postupně i zhodnocujeme.

Již dnes máte velkou hodnotu.

Rukama obejmete své blízké. Úsměvem potěšíte lidi kolem sebe. Polibkem dáte lásku. Slovem zahřejete srdce. Smíchem a radostí obohatíte své okolí. Nemusíte hned nic konkrétního darovat, vyrobit, uvařit, postavit, vytvořit… přesto máte hodnotu pro druhé i jako člověk dnes. Začněte ji vidět, vnímat, prožívat, užívat si a cítit již nyní.

Užívat si sebe a vnímat svoji hodnotu je základ, aby si se mnou užívali i mí blízcí.

Pohlaďte se, povzbuďte a usmějte se na svět. Uvařte si něco dobrého. Běžte se projít do přírody. Dopřejte si odpočinek. Jste na světě, abyste tu byli i pro ostatní hodnotní. Ale nejdřív musíte být hodnotní pro sebe. Tak svoji hodnotu již neztrácejte, ale přispívejte jí sobě a dál světu…

Tudíž na tom je potřeba primárně zapracovat. Změnit vnitřní programy v hlavě, aby nám pomohly vidět vlastní hodnotu a rozvíjet svůj vnitřní potenciál. Pokud se vám nebude dařit najít v sobě vlastní hodnotu a stále vás budou ovlivňovat a strhávat dolů vaše vnitřní programy, tak nezoufejte. Umíme vám pomoci se těchto nastavení navždy zbavit a objevit zpátky vaši zašlapanou sebehodnotu. Nejste na to sami. Ráda budu vaším průvodcem na semináři: CESTA K SOBĚ – Jak najít zpátky sebe a již se v životě neztratit. Více ZDE >>

 

Lucie Königová
Autorka tohoto článku. Zde na mém profilu najdete více informací.

Nová kniha

Cesta zpátky k sobě

Buď  tím, kým opravdu jsi.

Jak porozumět sami sobě, trvale změnit svá vnitřní nastavení a žít v souladu se sebou.

Kniha

(Ne)Gramotný rodič

Jak uspět jako rodič.

Děti jen zrcadlí své rodiče. Začít je potřeba u sebe.

Komentáře