BELINDA KÖNIGOVÁ

Ať už chceme, nebo ne, každý z nás vidí svůj život skrz tunel. A když máme někoho, kdo nám trošku pomůže tu hlavu pootočit, život nabere úplně jiné obrátky. 

Věřím, že každý může být spokojený a šťastný, může mít krásné vztahy. Ale nejzásadnější je si uvědomit, že jediný, kdo to může ovlivnit, jsme my. Potom jde všechno! 

Věřím, že si každý člověk v hloubi duše přeje prožívat štěstí a spokojenost. Někdy jsme ale ve svých hlavách tak zacyklení, že nevidíme a ani si neuvědomujeme, že je cesta ven. Ať už chceme, nebo ne, každý z nás vidí svůj život skrz tunel. Skrz naše vnitřní vlastní nastavení a přesvědčení, které nás často až nebezpečně klame. A když máme někoho, kdo nám pomůže hlavu pootočit, dá nám pochopení, bezpodmínečnost a jiný úhel pohledu, život nabere úplně jiné obrátky.  

Žijete ze dne na den? Jedete jako automat a sebe vlastně ani nevnímáte? Když dlouhodobě naši psychickou pohodu a mentální zdraví zanedbáváme, často nás to dožene. I mě to dohnalo…

Jela jsem jako automat, nevnímala jsem své pocity a znamení, které mi tělo dávalo. 

Vyrůstala jsem od malička v prostředí vrcholového sportu, byla jsem naučená, že dokud neteče krev, mohu ještě zabrat, mohu ještě dál. Ve vrcholovém sportu je to samozřejmě potřeba, ale v psychické rovině je toto nastavení přímo destruktivní a já se tím nevědomě řídila. Byla jsem profesionál v sebepotlačování se a chození sama přes sebe. 

Od mého dětství jsem měnila kolektivy, prostředí, ale stále dokola se mi opakovali lidé a způsob jednání se mnou, které jsem nasála jako malá. Bála jsem se vyjadřovat, nedokázala jsem se za sebe postavit, nedokázala jsem se vymezit, říct ne anebo se včas vzdálit od lidí, kteří pro mě byli toxičtí. Tělo mi to psychosomatikou dávalo najevo všemi směry, ale já to slepě přecházela. Až jsem jednoho dne zažila panickou ataku. Více nahlas se mi má psychika už ozvat nemohla. A teď za to děkuji, i když to bylo asi nejtěžší období, které jsem kdy zažila. 

Mé panické ataky měly příčinu v mých nevyřešených vztazích s autoritami. Koučink mi pomohl v tom, nevyřešené věci uvolnit a osvobodit se od těchto stavů. Od panických atak jsem měla pocit, jako bych se celá zbořila. Nezbylo ze mně skoro nic, pouze nějaký můj pomyslný střed, na kterém jsem mohla začít stavět nové, čisté, opravdové. 

Začala jsem se učit rozhodovat sama za sebe, udělat revizi ve svém životě, ve svých věcech, ve svých vztazích a začít si tvořit opravdu život svých snů. Uvědomit si, jakou práci chci dělat, jaký životní styl chci žít, jak se chci dlouhodobě cítit, co pro to dělat a jaké lidi chci kolem sebe mít. 

Časem jsem začala potkávat spřízněné duše, tvořit nově krásné a čisté vztahy v rodině, s přáteli a našla jsem partnera svých snů a tento rok nás čeká svatba. 

Nic z toho, co mám, by nešlo bez toho, aniž bych zbořila staré hradby vytvořené v dětství pro mou ochranu, které mi už ale dále nesloužily a jen mi bránily v tom, žít svůj život. 

Pokud i vy cítíte, že vám něco brání v tom, prožívat štěstí, lásku, spokojené partnerství, být sami sebou, ale sami si s tím nevíte rady, jsem tu pro vás. 

Každému bych přála žít svůj sen a jít si za svou nejlepší verzí sebe sama a naplněným životem každý den. Bude mi ctí být vám průvodcem.