Kvalitní partnerský vztah je základ pro „svobodné dýchání“ a zdravý rozvoj osobnosti dětí v rodinném hnízdě

Jaký mám vztah k sobě je nejvíc vidět právě na mém partnerském vztahu. Buďto jde o dvě přirozeně zralé osobnosti, které se vzájemně respektují, podporují, rostou a společně rozvíjejí, nebo si ve vztahu vůči sobě kompenzují své nedostatky. Pokud nebudu mít kvalitní vztah se svým partnerem, nebude v harmonii, synergii a v lásce, tak nemohu nikdy vytvořit zdravé partnerské vzory pro děti. Pokud mi s partnerem nefunguje komunikace, konflikty končí hádkami, problémy se strkají pod koberec, jsou časté dohady o peníze, výchovu, narážíme-li na nezájem, nadměrný alkohol nebo dokonce násilí, děti budou jednou ve svém partnerství čelit podobným situacím.

V nefunkčním partnerství si často kompenzujeme dobrý pocit dětmi 

Není-li partnerství kvalitní a funkční, děti se stanou „kompenzátorem“ hodnoty a celým smyslem života. Dávají bezpodmínečnou lásku, která nepřichází od partnera. S tím je potřeba začít něco dělat. Nepřesouvat partnerský problém na děti. Upřednostníme-li děti před partnerem a dáme-li je ve všem na první místo, tak je zatěžujeme. Připadá nám to sice, že jim tím pomáháme, ale my jim spíš často škodíme. Děti se pak cítí zodpovědné za spokojenost maminky nebo tatínka. Mají pocit, že musí být rodiči nablízku. Suplují partnera. Cítí starost za dobrý pocit rodiče. Vnímají, že rodič není ve svém životě šťastný.

Destruktivní manipulační věty

Velice destruktivně pak působí věty rodičů, sdělované svým dětem. Vycházejí z upnutí se na děti, protože nefunguje partnerské pouto. Posbírala jsem je při konzultacích s klienty, kteří cítili vinu za spokojenost svého rodiče. Měli pocit, že mu musí být stále nablízku. Oporou za partnera. Slýchali doma od rodičů např.: „Ty jsi pro mě všechno na světě. Ty jsi můj jediný miláček na světě. Jenom tebe miluji. Vše dělám jenom pro tebe – tak očekávám že mi zůstaneš pořád nablízku. Co bych si bez tebe počala. Ty jsi jediným mým smyslem života. Mám jenom tebe. Ty jsi pro mě jediná jistota. Nevím co budu dělat, až odejdeš z domu, to asi umřu žalem…“ Taková prohlášení rodiče dítě zavazuje. Je manipulováno do pocitů viny, pokud si půjde svojí cestou. Cítí se zodpovědné, přímo jako svoji povinnost, být rodiči stále nablízku. Nemůže pak „svobodně dýchat“ a zdravě rozvíjet svůj vnitřní potenciál. Začít svobodně žít. A’t je jim 5, 15 35 někdy i 50 let.

Děti primárně potřebují cítit lásku, pohodu, klid a jistotu v partnerství svých rodičů

Děti chtějí vidět rodiče šťastné. Ve funkčním vztahu. Radostné. Spokojené. Pokud však cítí, že se jeden z rodičů v partnerství trápí tak se bude snažit svojí přítomností dodávat spokojenost. A naopak, když uvidí funkční partnerství svých rodičů, bude se cítit svobodně a uvolněně. Z jeho břemena spadne tíha a péče o dobrý pocit rodiče. Úkolem dospělých je pečovat o partnerskou zahrádku a vytvářet tak vzor budoucího partnerství pro své děti a nepřenášet na ně tíhu svých nevyřešených partnerských problémů.

Z dětí si děláme často „náhražky“ partnerů

Dětem dáváme na jejich bedra tíhu a zodpovědnost nám doplňovat pozornost a lásku za nefunkčního partnera. Čím budeme mít vyladěnější partnerský vztah, tím volněji se vašim dětem bude dýchat. Zapracujeme-li na kvalitě našeho partnerského vztahu pomůže to nejen nám, ale ulehčíme našim dětem. Vzor našeho partnerského vztahu a vzájemného soužití přebírají automaticky naše děti.

Kvalitní, harmonické a hodnotné partnerství se tak stane pro děti přirozené a budou ho automaticky následovat i ve svém životě.

Více informací získáte:

E-kniha zde >>

120 minutový záznam přednášky zde >>

Přednáška Čechy zde >>

Přednášky Slovensko zde >>