Příchodem sourozence se prvorozeným často bortí svět.

Najednou se ze dne na den v jeho bezprostřední blízkosti objeví novorozeně. Doslova „vetřelec“. Musí se s ním začít dělit o pozornost a lásku svých rodičů. S příchodem mladšího sourozence na svět najednou ze dne na den ztratí první pozici. Nemůže se na to pořádně připravit. Sice vidí, jak mamince roste bříško, ale faktický dopad budoucí konkurence v rodině nedokáže přirozeně plně chápat. Tyto problémy mnohdy přichází po čase, kdy je nový člen najednou stále doma.

Rodina se často zaměří na čerstvé miminko a svoji péči a pozornost upne výhradně na něj.

Najednou je tříletá holčička velká. Starší děti ze dne na den v očích rodičů vyspějí a jsou na ně okamžitě kladeny nové nároky a očekávání. Tuto změnu děti nemohou ještě plně chápat. Pokud rodiče nevěnují nastavení vztahů, rolí a pozic dostatečnou pozornost, prvorozené děti mohu nečekaně měnit své chování. Jsou doslova ve stresu. Začnou víc neposlouchat, plakat, šišlat, znovu se i počůrávat. Rodiče často nechápou, proč se ve vývoji zastaví, nebo dokonce vrátí na nižší stupeň.

Prvorození potřebují získat pocit výhody, jistoty jejich pozice a přijmout ji pro ně jako správnou a výhodnou. Potřebují cítit stále přísun lásky od svých rodičů. Jinak ze sebe začnou dělat miminko.

Všichni potřebují bezpodmínečné přijetí, pozornost a lásku. Další sourozenec jim to vše z velké části vzal. Prvorozené dítě potřebuje mnohonásobně víc pozornosti po narození jeho sourozence než před jeho narozením. Nově narozené miminko již přirozeně přišlo do konkurenčního prostředí. Již v bříšku vnímalo, že je v okolo víc lidí. Že nebude samo středem dění. Neočekává, a ani nepotřebuje tudíž tolik pozornosti, kterou mu rodiče dávají. Automaticky se zaměří na ty nejmladší. Mají pocit, že potřebují nejvíc péče. Ale to je omyl. Pozornost péči a lásku potřebují všechny děti. Bez rozdílu věku. Trvá určitě několik měsíců, než se vztahy příjemně nastaví a starší děti získají ve své pozici jistotu a nebudou se cítit ohroženě, ukřivděně. Je to úkol rodičů.

Každému z dětí náleží stejný díl pozornosti a bezpodmínečné lásky – každý ji potřebuje bez ohledu na věk.

Věnujte všem tolik pozornosti a lásky, kolik potřebují. Starším dětem dokonce i dočasně trochu víc. Buďte s nimi i jenom sami, tak jak to bylo, než se jim narodil mladší sourozenec. Pomozte jim přirozeně zvládnout novou roli a změnu své pozice v rodině. Začne vám to přirozeně vracet ve spolupráci, pomoci a respektu. Sourozenci si mohou být těmi nejlepšími parťáky v životě, ale zároveň i nepřáteli. Sourozenecká láska není automatická jako mateřská. Je potřeba na ní pracovat. Vytvořit podmínky vzájemného respektu. Zásadní roli v tomto sehrává přístup rodičů.

Sourozenecký vztah je první zkušenost v životě s konkurencí. Správný rodičovský přístup pomáhá nejen ustát novou konkurenci, ale později v životě ji vnímat jako příležitost pro růst a nebát se jí.

Více informací získáte:

E-kniha zde >>

120 minutový záznam přednášky zde >>

Přednáška Čechy zde >>

Přednášky Slovensko zde >>

Přímý přenos přednášky zde >>