Moje „me too“ – proč je důležité otevřít komnatu zneužívání?

Ať si o kampani „me too“ každý myslí, co chce. Nemohu jí upřít, že po jejím proniknutí do našich končin se zvedl i počet žen, které podobné trauma přivedlo až do koučinkového křesla. Poodhalil roušku jejich mlčení, mlženístudu. A bohužel ukázal, že zneužívání žen, dívekholčiček je závažný celosvětový problém. Emoce, jež vyvolá, jsou příčinou třeba migrény. Milé dámy, nás hlava bolí velmi často?!

„MY ME TOO“

Jak já jsem se styděla. Už v první třídě mi rašila pod tričkem ňadérka. Malá, kulatá pevná prsa, pro které bych v pubertě „vraždila“. A ony přišly o několik let dříve. Ke všemu přitahovaly pohledy úlisných „strýčků“. Stala jsem se terčem peprných poznámek. A nejen těch. Kvůli muži učitelky klavíru jsem přestala chodit do hodin. On (kdykoliv si šla učitelka zklidnit nervy z mého brnkání k lednici) se v cukuletu zjevil přede mnou. Šeptal mi, jak by bylo fajn, kdyby se mnou mohl kamarádit. Otíral se o mě. Jako starý, mlsný kocour.
Podtrženo sečteno, celé mé dětství bylo protkáno „me too“. Jako by naší rodině a známým někdo implantoval gen sexuálního predátora. Černá můra osahávání, obtěžování, onanování lítala nad našimi hlavami. A dvakrát mi zalehla do peřin. Bylo mi teprve deset.

SEBETRESTÁNÍ

Jak já jsem se styděla. Kdybych jen byla hodná a poslušná, určitě by se mi to nestalo. V uších mi znělo zaklínadlo můry: „Buď hodná holčička, slib, nikomu to nesmíš říct.“ Zapřisáhla jsem se. Zážitek jsem zasunula hluboko do nitra. Uzamkla ho na sedm západů. A klíč jsem zahodila. Svou probouzející ženskost jsem skryla pod desítky kil sádla. Nasoukala se do černočerných hávů. Zamaskovala se „mužským“ stylem. Pohřbila ji zaživa do hluboké propasti nezájmu.

„ME TOO“ EMOCE

K čemu je dobré otevřít komnatu zneužívání? Má cenu se brodit bahnem pocitů? Zaslechnout šustění křídel můry? Cítit dech predátora u svého ucha? Zažít to znovu?! Takové trauma těžko rozchodíte (vím z osobních zkušeností). Jeho potlačování ovlivňuje partnerský život v dospělosti a sexualitu. Frigidita, nemožnost prožít orgasmus a jiné poruchy doprovázejí pak naše životy. Přitom krásné milování s tím pravým je solí života. Emoce, které tato událost vyvolala, jsou příčinou nemocí. Migréna, zánět slinivky, žaludeční vředy, poruchy příjmu potravin nám ukazují, že je třeba přehodnotit postoj. Propustit emoce ven z vězení. Očistit nejen sebe, ale i naše děti. Aby nekopírovaly doslova a do písmene náš osud. Má cesta z prokletí byla přes kouče www.lucie-konigova.cz. Podaná pomocná ruka od empatických profesionálů mi pomohla vyrovnat se sama se sebou. Vzít na milost své ženství a užít si pohledy mužů. A nejen pohledy, ale i krásný, naplněný vztah. A stát se jednou z týmu a pomáhat dalším na jejich cestě zpátky k sobě.
Pokud v sobě cítíte komnaty zneužívání a bojíte se je otevřít – jsem tu pro vás.

Zdeňka Rumlová
Certifikovaná koučka u Lucie Königové. "Naučte se mít rádi sami sebe." Více informací o autorce zde.

Nová kniha

Cesta zpátky k sobě

Buď  tím, kým opravdu jsi.

Jak porozumět sami sobě, trvale změnit svá vnitřní nastavení a žít v souladu se sebou.

Kniha

(Ne)Gramotný rodič

Jak uspět jako rodič.

Děti jen zrcadlí své rodiče. Začít je potřeba u sebe.

Komentáře