Co pro vás znamená slovo maminka? Je to osoba nám nejbližší, nejcennější. Byli jsme s ní spojeni 9 měsíců pupeční šňůrou, dala nám život. Bez mámy bychom v prvních měsících života nepřežili. Máma je zkrátka velmi zásadní člověk v našem životě.

V mé praxi se často setkávám s klienty, u kterých ono silné napojení na svou mámu přetrvává do dospělosti a v některých případech trvá celý život. Na začátku naší práce všichni svorně tvrdí, že jejich dětství bylo v pohodě. Maminka byla hodná, mají s ní stále pěkný vztah. Avšak přicházejí vždy s řadou problémů.

Nejčastější problémy bývají:

• nejsem dost dobrá;
• všem se musím zavděčit;
• jsem zodpovědná za to, jak se druzí cítí;
• jsem neustále v jednom kole;
• potýkám se s partnerskými problémy, případně nemám partnera vůbec;
• atd. atd.

Kde se však vzaly tyto problémy? Odkud pramení? Ano, drtivá většina pramení z našeho dětství. Převzali jsme programy a zkušenosti od našich autorit (rodičů). A nejčastěji to bývá máma, která často řídí náš život i přesto, že jsme již dávno dospělí. Pro většinu je to velmi citlivé téma, protože přirozeně považujeme svou mámu za člověka, který nám pomáhá, je nám oporou, má nás rád. A právě z toho důvodu si často ani neuvědomíme, že právě ona nás do našeho života takto vybavila a vlastně že stále a nenápadně „tahá za naše nitky“.

Proč tomu tak je?

Naše nastavení se přenáší z generace na generaci. A tudíž i naše mámy jsou pod vlivem svých životních zkušeností a zápisů od svých autorit z dětství. Přestože každá maminka dělá pro své dítě, jak nejlépe umí, nemusí to být – a často to také bohužel nebývá – to nejlepší, co může dítěti dát. Často tedy tím prvním manipulátorem v našem životě je právě, „ač nevědomky“, naše máma. Ta nás naučí nechávat se manipulovat, případně manipulovat druhé.

Co s tím můžeme – a nejen my maminky – dělat?

Uvědomit si své nedostatky. Připustit si, že ne vše, co jako máma dělám a říkám, je vždy správné. Dokázat se omluvit. Pěstovat svou sebelásku. Dávat bezpodmínečnou lásku dítěti. Přenechat dítěti zodpovědnost. Respektovat jedinečnost dítěte. Nevím-li si se sebou rady, požádám o pomoc.

Jedině tak své dítě s láskou pustíme a necháme ho žít svůj vlastní, originální životní příběh. Ráda vám pomohu si v sobě uklidit a doprovodím vás na cestě ke šťastnému životu.