Partnerský vztah je vzor pro budoucí partnerství mých dětí

Vztah k sobě je základ pro všechny další vztahy. Jaký mám vztah k sobě, je nejvíc vidět právě na mém partnerském vztahu. Buďto jde o dvě přirozeně zralé osobnosti, které se vzájemně respektují, podporují, doplňují, rostou a společně se dál rozvíjejí, nebo si ve vztahu vůči druhému kompenzují své nedostatky, brzdí, omezují a ničí.

Nebudu-li tedy sama dozrálá a autentická bytost, tak ani nemohu mít ve svém životě takového partnera. Nejprve musím dát sebe na první místo, potom partnera a vytvořit pevnou partnerskou základnu pro společnou výchovu dětí. Můj partnerský vztah je tudíž důležitější než vztah s dětmi. Teď určitě mnozí nechápou, nesouhlasí. Ale ono je to logické. Pokud nebudu mít kvalitní vztah se svým partnerem, nebudeme v harmonii, synergii a v lásce, tak nemůžeme nikdy vytvořit zdravé rodinné hnízdo ani pro naše děti. Nejsme pak schopni vytvořit kvalitní partnerský vzor pro jejich budoucí partnerství.

Nefunkční partnerství si rodiče často kompenzují dětmi.

Upřednostníme-li děti před partnerem a dáme-li je ve všem na první místo, tak je zatěžujeme. Připadá nám to sice, že jim tím pomáháme, ale my jim spíš škodíme. Cítí se pak zodpovědně vůči mamince nebo tatínkovi. Mají pocit, že musí být rodiči nablízku. Suplují partnera. Cítí starost za jejich dobrý pocit.

Děti primárně potřebují cítit lásku a vyvarovat se bolesti. A pokud vnímají od rodiče, že se v sám a v partnerství trápí a v jeho blízkosti se cítí spokojenější, tak se bude snažit svojí osobou spokojenost dodávat. Naopak, když uvidí funkční partnerství svých rodičů, bude se cítit svobodně a uvolněně.  Z jeho břemena spadne tíha péče a zodpovědnost o dobrý pocit rodiče.

Z dětí si děláme často „náhražky nefunkčních partnerů“. Dáváme na jejich bedra tíhu a zodpovědnost nám doplňovat pozornost a lásku za nefunkčního partnerství. Přílišná péče a věnování se dětem je kontraproduktivní.

Ochranářské postavení dospělého vůči dítěti je víc škodlivé než prospěšné. Čím budeme mít vyladěnější partnerský vztah, tím volněji se vašim dětem bude dýchat.

Kvalitní partnerství je základ pro svobodné dýchání a rozvoj osobnosti dětí v rodinném hnízdě.

Zdravě sebevědomý člověk si do života „přitáhne“ také zdravě sebevědomého člověka. Kdo si naopak nevěří, tak se dostane do vztahu, kde ho bude druhý ovládat. Někdy klienti říkají: „Mám doma sebevědomého chlapa. Má svoji pravdu a za tou si stojí. Je pevný. Neustoupí. Nediskutuje. Drží si jenom svůj názor.“  Jenomže víte, jak to doopravdy je? Přesně takový člověk má velmi nízké sebevědomí, ale jeho forma chování to na první pohled dobře maskuje. Často si právě tito „sebevědomí“ lidé do svého života přitáhnou lehce podmanivé, hodné, přizpůsobivé a submisivní partnery. V takových vztazích se pak jen rodí psychické až fyzické násilí. Jeden z partnerů vzhlíží k „sebevědomí“ druhého a ten silnější si své skutečně nízké sebevědomí hojí na slabším. Vzájemně si v takovém partnerství dopřávají „medvědí službu“. Zpočátku to vypadá velmi idylicky, jako že se partneři doplňují, ve skutečnosti si vzájemně ubližují. Podporují se ve vzájemných nezralých formách chování. Dlouhodobě takové soužití oba vyčerpává, zraňuje a ničí.

Zapracujeme-li na kvalitě našeho partnerského vztahu, budou z toho profitovat i naše děti. Bezprostředně doma, protože se tam budou cítit šťastně a spokojeně, ale zároveň i pro jejich budoucí partnerské vztahy, jelikož budou mít v sobě vzor funkčního vztahu, který začnou přirozeně následovat.

Více informací získáte:

E-kniha zde >>
Přednáška Čechy zde >>
Přednáška Slovensko zde >>