Moje cesta k sobě
Jak žijete, nemusí být váš pravý život. Dá se to změnit.
Konečně jsem sama sebou. Dělám, co mi dává smysl. Kolem mě jsou ti praví, kteří se mnou rezonují. Žádné úsilí není potřeba. Jediné, co je potřeba, je najít tu svoji pravou cestu. Začít se dá kdykoliv. Život může začít i ve 40.
Prvních 20 let jsem do sebe nasávala vše, co bylo kolem. Vnímala jsem, že tak to v životě chodí. Jak žila naše rodina. Jak se rodiče chovali k sobě. Jak vytvářeli rodinné hnízdo a jak celkově přistupovali k životu. Jsem z rodiny 4 dětí, jako druhorozená. Tudíž moji rodiče měli plné ruce práce se zajištěním chodu domácnosti. Neměli na nás moc času. Snažila jsem se tudíž být hodnou, zodpovědnou a samostatnou dcerou, která nepřidělává starosti. Je poslušná, nápomocná a dělá, co se od hodné dcery očekává. Žila jsem tím, co si přáli ode mne ti ostatní. Chovala jsem se ohleduplně vůči všem okolo, ale vůbec ne k sobě. Neuměla jsem to.
Od 20 let jsem tudíž intenzivně postupně narážela na to, co v životě vnitřně toužím prožívat a jak jsem skutečně nastavená. Přála jsem si být sama sebou a žít v rovnocenném partnerství. Být svobodným dospělým člověkem, který zná svoji hodnotu a umí se přirozeně prosadit. Byla jsem však poslušná dál i v partnerském vztahu. V práci a celkově v životě. Snažila se stále naplňovat potřeby a očekávání všech okolo. Nikdo mě nenaučil, že je správné myslet i na sebe. Neuměla jsem sebe vnímat.
Přišla jsem si nepodstatná.
Cítila jsem, že je něco špatně. Začala pro mě intenzivní cesta osobního růstu a změny. Odklízení mnohých nastavení, která nebyla vůbec v souladu se mnou. Prošla jsem zásadní životní křižovatky. Profesní, partnerské, zdravotní, finanční…
Jsem šťastná, že jsem se na tuto cestu vydala a nevzdala ji. Prošlapala jsem ji i pro mnoho dalších a mohu tak své zkušenosti předávat ve své profesi dál. Zbavit se vnitřních nastavení, která nás nenavádějí na naši pravou cestu, ale přímo nás z ní i odklánějí. Pomáhám dospělým vrátit se k sobě. Najít zašlapané sebevědomí a svoji hodnotu. Předávám rodičům i poznatky, v projektu (Ne)Gramotný rodič, jak dětem nezatarasit cestu k sobě a neničit jejich potenciál, aby jednou v životě také nebloudily.
Sama se cítím lépe než ve 20. Dokonce si to konečně užívám. Osvobodila jsem se od sebe. Vyčistila se od vnitřních nastavení a bloků, které mi nedovolovaly žít můj vlastní život. Ten, který mi dává smysl a ve kterém mám ty správné lidi kolem sebe. Našla jsem konečně sama sebe, a právě taková jaká jsem jsem nejlepší i máma a inspirátorka pro své děti.
Mých 40 poznání cesty k sobě:
Vážím si sebe a znám svou hodnotu. Jsem šťastná, že jsem to nevzdala a našla si svoji cestu zpátky.
Jsem vděčná za osobní poznání, které předávám dál a pomáhám tak najít cestu k sobě i ostatním. Nemusíte na sobě pracovat 20 let. Nemusí to trvat tak dlouho. Jiný může za vás „prošlápnout“ cestu a vám se půjde snáz. Stačí si ty správné průvodce najít. Jsou všude kolem.
Přeji vám, ať najdete svoji cestu k sobě, protože se vám půjde pak životem radostně a uvidíte jeho smysl.
Krásný den, Lucie