„Snažím se, aby byl partner a děti spokojené. Jde mi o jejich dobro. Chci, aby byli šťastní, a potom budu šťastná já.“ Přímo svatá věta, která by se dala rovnou vytesat na váš náhrobní kámen. Ale skutečně ji tam chcete? Zkuste si ji přečíst ještě jednou. Není vám na ní něco divného? A pokud vám to ještě nedochází, tak vám trochu napovím. Pokud vaše vnitřní štěstí podmiňujete spokojeností vašeho okolí, tak vám nejde čistě o jejich dobro. Ale jejich dobro „potřebujete“ pro své dobro. Celé vaše vnitřní nastavení je nejen destruktivní vůči vám samotným, ale negativně zatěžuje právě i vaše okolí.

Pokud pro vás pojem „zdravé sobectví“ vyvolává nepříjemný pocit a nechcete se s ním ztotožnit ani jedním písmenkem, tak patříte do rizikové skupiny sebepotlačovatelů. Jak z toho ven? Proč se sebepotlačujeme?

Pro klid

„Jde mi hlavně o to, aby byl klid. Raději ustoupím, vyhovím a přizpůsobím se rodinnému programu. O mě vůbec nejde.“ Snažíte se, aby byla ve vztahu pohoda a doma klid. Krátkodobě to možná funguje. Na oko to vypadá přímo idylicky, ale pod povrchem bublají emoce, které se někde hromadí, přirozeně neproudí a sebepotlačováním se časem destruktivně projeví. Okolí často cítí, že nejste v dobré náladě a vytváříte tím i mírný tlak a napětí, které je mu nepříjemné.

1. pravda: „Až klid ve mně může tvořit klid kolem mě.“

Jsem ta rozumná – chápající

Moudřejší ustoupí.“ Určitě jste slýchávali tuto „moudrou“ větu, která má určitě zdravý základ, ale bohužel si ji mnozí přeložili i trochu jinak. Ustupují i umíněným dětem, urputným partnerům, kteří potřebují, aby bylo po jejich. Umožňujete tak blízkým vytvářet napětí a dusno. A na tom určitě není nic moudrého. To je jenom strach zdravě se postavit za sebe a vyhranit se. V takovém prostředí není nikomu dobře.

2. pravda: „Moudrý ví, kdy nemá ustupovat, a stát si zdravě dál za svým názorem.“

Nechci být sobec – „myslím primárně na druhé“

A víte, že toto vnitřní nastavení je celé naruby? Že právě i ten, který se sebepotlačuje, to dělá právě proto, aby primárně ochránil sebe? Myslí primárně na sebe. Snaží se vnitřnímu špatnému pocitu předejít. Zkuste se zamyslet sami nad svými vnitřními myšlenkovými pochody. Zeptejte se sami sebe: Proč nemyslím primárně na sebe? Vypište si na kus papíru, co vám při této sebekoučovací otázce přichází za odpovědi.

3. pravda: „Myslet v první řadě na sebe je vůči druhým ohleduplné.“

Následky sebepotlačování jsou velké. Destruktivní nejen pro vaše okolí, ale hlavně pro vás samotné. Buď jde o externí výbuchy vzteku, kdy vás vytočí i prkotina. Okolí to nechápe a má vás za cholerika, který je jak časovaná bomba. Nebo naopak, blízcí netuší, co se ve vás děje, vše v sobě dusíte a ničíte sebe. Začne se vám to projevovat různými zdravotními problémy, bolestmi hlavy, problém s tlakem, bolestí zad, a vše může časem přejít až do vážné nemoci. I tento následek nakonec zatíží nejen vás, ale celou rodinu.

Pokud energie přirozeně a zdravě neproudí vaším tělem, musí se to zákonitě projevit ve váš neprospěch. Tak to je a nemá smysl proti tomu bojovat nebo se bránit. Je potřeba tuto skutečnost využít pro sebe a začít na sobě pracovat. A jak začít? Začít musíme u sebe, a pokud cítíte, že pojem „zdravé sobectví“ je v pořádku a že je již nejvyšší čas se tak začít chovat, tak si ještě několikrát přečtěte tento článek a nechte v sobě ukotvit 3 zásadní nové pravdy. Pokud cítíte, že vám to samotným nepůjde, a vnímáte vnitřní bloky, tak mám pro vás řešení, ze kterého budete prosperovat nejen vy, ale i vaše okolí. Vykročte na CESTU ZPÁTKY K SOBĚ – více informací ZDE >>>. Ráda budu vaším průvodcem. Těším se na vás.