To, co klienta trápí, lze poznat i z jeho postavy. Stačí jeden pohled a už víte, jaké jej trápí vnitřní zranění. Třeba já jsem typický model ženy, která v dětství utrpěla vnitřní zranění – ponížení. Toto zranění je postiženými velmi dobře schováváno. Nechtějí, aby okolí znalo jejich tajemství. Mají zakódováno: „Jsem špatný, špinavý a odporný člověk.“
Nasazují masku milých lidí se smyslem pro humor. Raději si tropí žerty sami ze sebe, než aby zažili martyrium ponížení zas a znova.
Toto zranění vzniká v dětství kolem jednoho až třetího roku věku. Přílišnou kontrolou ze strany rodičů se dítě se cítí poníženo. Stud za to, co udělalo, a hanba za to, že ztrapnilo rodiče. Příkladem může být vyměšování. Dítě se učí vykonat potřebu na nočník a je rodiči kontrolováno, zda nemá „nadílku“ v kalhotách. Když to dítě nestihne, je trestáno. Nedej bože aby se tato nehoda stala na návštěvě; to je pak viníkem zostuzení rodičů. „Taková velká holka se ještě počůrává, vy ji nedáváte na nočník?“ V naší rodině se učilo vyměšování přes výprask. Od toho incidentu se datuje mé ponížení.
My přitahujeme trapasy jako hromosvod. Aniž bychom se snažili, máme zbytky oběda na oblečení, flek na šatech. Zkrátka ať děláme co děláme, nakonec jsme ostatním zase pro smích. Moje osobní znemožnění jsem zažila v sedmé třídě. Seděla jsem v poslední lavici a sundávala si svetr a s ním se stáhlo i tričko. Celá třída byla v tom mžiku otočená dozadu a chechtala se, že mám velký hrudník.
Máme taky snahu „pomáhat a chránit“ a vždy si přitáhneme někoho, o koho se musíme starat. Všichni vyžírkové, příživníci vycítí tuto snahu a hned máme hladový krk navrch.
Hodně si toho nakládáme a energii dopujeme jídlem. Horou stravy. Papání je pro nás odměna.
Nasazujeme si masky. Máme strach z odhalení jako ten špatný a nečistý. Snažíme se mít nad sebou kontrolu. Vypadat před druhými dobře. Těžce neseme kritiku. Přesto veškeré úsilí končí fiaskem.
Typická postava:
Malá, kulatá postava, velká ňadra a břicho, výrazné oči a na krku struma (vole).
Nemoci:
Cukrovka, zánět slinivky, dechové problémy, problémy s hybností.
Ponížený člověk tento fakt umí skrývat. Odhalit jej není snadné, ale zkušený kouč umí pracovat i s takto „postiženým“ klientem. Osobně jsem prošla koučinkovým křeslem, mluvila o věcech, které jsem nosila hluboko v sobě. A díky empatickému přístupu kouček jsem místo ponížení cítila ÚLEVU. Mé vzorce byly tyto a obdobné ovlivňují i vaše životy:
Děláš nám jen ostudu.
Za tvé chování se musíme stydět.
Takové věci se na návštěvě nedělají.
Takové dítě nám byl čert dlužen.
Marně se snažíte zhubnout? Bez změny vzorců v podvědomí je to předem prohraný boj. Přitahujete šéfy, kteří najdou na vaší práci vždy chybičku? Přejídáte se? Partneři jsou neustále bez práce? I za tyto situace můžete „děkovat“ vzorcům.
Vím, jaké pocity prožíváte. Sama jsem si prošla peklem zranění ponížením. Ráda vám pomohu.