Jak nejlépe zvládnout vztah s náctiletými?

Víte, že to nemusí být boj, ale vzájemně obohacující a radostné období?

Puberta je období přechodu mezi dětstvím a dospělostí. Je potřeba dětem pomoci tuto cestu co nejlépe zvládnout. I sami rodiče z ní mohou mnohé získat a obohatit se. Zda-li dítě dozraje v kvalitního, samostatného jedince, rodiče zásadně ovlivňují. Začít je potřeba u sebe. Chování a projevy dětí totiž jen zrcadlí své rodiče.

Děti jsou samostatné osobnosti. To, že se rozhodnou dělat nějaké věci jinak a jít i svojí vlastní cestou, než kterou si představují rodiče, je v pořádku. Mnohdy je to pro ně dokonce záchrana, že odmítnou a vzepřou se způsobu života svých rodičů.

Hlavni zásady přístupu k náctiletým. Jak na puberťáka:

1. Bezpodmínečná láska

Mám tě rád(a) takového, jaký jsi, bez ohledu na to, že se měníš a chceš i věci jinak. Jiné oblečení, jinak trávit čas, že nepotřebuješ být již tolik doma a jsi i raději s vrstevníky. To je v pořádku. Vím, že to moji roli rodiče v ničem neohrožuje.

2. Respektovat

Máš svůj názor, svůj styl oblékání, hudby, zájmů, i když to není můj styl, tak to respektuji, najdi si svojí vlastní cestu. Respektuji, že vnímáš věci po svém.

3. Naslouchat

Bez komentáře si poslechnu tvůj jiný názor na trávení času, žánr filmů, styl oblékání. Nezavrhuji ho, ačkoliv to není můj styl. (Budete překvapeni i jiným a novým pohledem vašeho dítěte, který vás může hodně obohatit.)

4. Vytvářet dohody

Jasně si stanovit, co od sebe očekáváte. Vytvořit tak „svobodné mantinely“ pro zdravý růst osobnosti dítěte. „Oblékni si, co chceš, ale ať je to prosím čisté. Nalep si na stěnu, co chceš, ale nezatloukej hřebíky. Můžeš si poslouchat hudbu, jakou chceš, jenom ji prosím pouštěj tišeji nebo do sluchátek.“ Nezakazujte. Děti si samy najdou cestu. Vytvořte jen bezpečný prostor pro jejich svobodný projev.

5. Dodržet dohody

Na čem se dohodnete, to dodržte. V období dospívání je „kontrolní radar“ dětí na chování rodičů nejcitlivější. Velice rychle se jim přepočítává vztah k rodiči. Důvěra. Když rodič dodržuje vzájemné dohody, jeho přirozená autorita se posiluje. „Večer v 19 vyrazíme na kolo. V neděli spolu pojedeme nakoupit nové boty. Doma nebudeme nikdo mluvit vulgárně, ani já.“ Co řeknu, to dodržím. Nedělám si „z pusy záchod“.

Jděte vlastním příkladem.

6. Otevřít se změnám

Nechám si poradit v oblékání, technologiích, názorech. Náctiletí jdou často intenzivněji s novinkami a aktuální dobou. V oblasti módy, hudby, technologií apod. Rodiče se mohou mnohému naučit. Zmodernizovat svoje informace a data, která se naučili před desítkami let. Často již ani neplatí. Je dobré se zeptat. Zajímat se. Nahlédnout společně do světa dospívajících. Jít s nimi na film, který se jim líbí. To pomůže i lépe chápat jejich postupný přerod v dospělého člověka. Vzájemný vztah to nesmírně posílí.

Období dospívání pomůžete nejlépe tím, že ho necháte děti prožít. Dáte pocit důvěry, že jste stále nablízku, když se budou chtít poradit. Nechat je, „pustit“, aby si přirozeně našly svojí vlastní cestu. To, že zkouší prvky dospělého světa, je normální. Když jim pomůžeme toto období dobře zvládnout, tak si najdou svoji pravou smysluplnou cestu a dozrají ve zralé dospělé osobnosti. Pokud je v nich jejich přirozený projev ze strany rodičů potlačený, tak se může projevit ve 30 nebo pozdějších letech, kdy může mít mnohonásobně horší následky než jenom obarvená hlava nebo zhoršený stupeň z matematiky.

Podívejte se na své období dospívání?

Jak reagovali vaši rodiče? Jak vnímali vaše oblečení? Komentovali změnu vaší postavy? Změnu hlasu, pleti? Nechali vám prostor si nalepovat svoje idoly nad postelí a nosit módu, která vám byla blízká? Nebo měli časté komentáře a byly mezi vámi boje? Zkuste se zamyslet, co by vám tenkrát od rodičů nejvíc pomohlo? To může být návod, co pomůže nejvíc vašim dětem.

Další náměty, metody, principy a techniky, které staví vztahy s dětmi a vytváří ve vztazích pohodu najdete:

Více najdete v mé knize >> (Ne)Gramotný rodič