Umět plavat patří k základní gramotnosti člověka. A tak jsem se i já vydala na cestu získání této dovednosti a chodím s dětmi do kurzu plavání. Děti navštěvovaly tyto kurzy již od mala, takže ty jsou jako ryby ve vodě a víceméně se pouze zdokonalují. Já jsem však plavala pouze s hlavou nad vodou styl „à la paní Radová“. Takže jsem začínala doslova od ponoření nosu do vody. S povzbuzováním dětí „mami, to dáš“ nebo „mami, ty jsi úžasná, jak ti to jde“ jsem se však začala rychle zlepšovat. A nyní se učím plavat u dna bazénu a doslova objevuji nové obzory. Je to zkrátka příjemně strávený aktivní čas s dětmi.
Proč to však vyprávím? Uvědomila jsem si, že v přeneseném slova smyslu je důležité umět plavat nejen ve vodě, ale i v životě. Většina rodičů si přeje, aby jeho dítě bylo v životě úspěšné, šťastné a umělo v tom tzv. chodit. Uvědomujeme si však, že dítě vychováváme jen do naší výše, naší osobnostní úrovně? Opravdu totiž bohužel platí, že „nezralá jabloň bude mít opět pouze nezralé plody“.

Jaké jsou tedy základy „plaveckých“ dovedností?

1. Vnímání sebe sama – umět si naslouchat, vědět, co nám dělá a nedělá dobře, s kým chceme trávit svůj čas, co nás baví a naplňuje.
2. Bezpečně znát svou sebehodnotu.
3. Bezpodmínečně se přijímat takový, jaký jsem.

Pokud zvládneme uvedená 3 pravidla, staneme se plavcem, ne-li přímo vládcem svého života. Budeme vědět, že plaveme ve správných vodách. Tam, kde nám je dobře. Budeme-li opravdu ctít uvedená pravidla, dokážeme bez problémů plavat i nějaký čas proti proudu, případně u dna. Stane-li se, že nás proud života zanese tam, kde být nechceme, naše získané dovednosti nás vyvedou zpátky do bezpečí. Budeme mít fyzické i psychické síly na to, vrátit se do toho našeho proudu, kde nám je dobře.

Jak dále zdokonalit svůj „plavecký styl“?

1. Bezpodmínečně dávat lásku svým blízkým.
2. Respektovat jedinečnost každého z nás.
3. Jít vlastním příkladem.

Další důležitou znalostí je cíl naší plavby. Vědět, kam směřuji, kam chci doplout. A i když cíl nemáme zdaleka na dohled, už samotný proces/cesta nám dává pocit neuvěřitelného štěstí a radosti.
Není v životě nic smutnějšího než pohled na množství tápajících „bójek“, kolem kterých čas proplouvá a oni nevědí, kudy se vydat, a v podstatě pouze čekají na přesypání hodin svého života. Bohužel častý pohled na mnoho lidí v naší společnosti. A co je smutnější – jsem-li bójkou, bójkou bude i mé dítě.
Nebojme se tedy plavání, hledejme cíle své plavby a hlavně udělejme ze sebe a svých dětí ty nejlepší plavce pod sluncem! Vždy existují způsoby, jak se to naučit, a vždycky se máme na koho obrátit… na trenéra nebo třeba i na mě – průvodce osobního růstu. 🙂

Přeji všem šťastnou plavbu životem!