V dětství jsem Vánoce milovala.

Vzpomínám si, jak jsme s mými sourozenci vyrobili na dveře veliký kalendář a každý den jsme odškrtávali dny do Štědrého dne. Pamatuji se, že tam bylo celkem do 24. prosince 58 čtverečků! Štědrý den byl pro nás den přímo magický a těšili jsme se na něj již od října. 🙂

Čekaly nás dárky, sváteční oblečení, slavnostní večeře u svíček, mohli jsme začít jíst cukroví a dokonce i v obývacím pokoji, kam se obvykle celý rok nesmělo nosit jídlo.

Vánoce byly pro nás kouzelné a plné vůně jehličí, pečeného cukroví, františka a světýlek. Milovala jsem zdobení stromečku na Štědrý den při puštěné televizi s pohádkami a nasávala kus živé přírody v panelákovém bytě. Stromeček jsme dokonce jednou měli až do března.

S vlastní rodinou jsem se stala otrokem Vánoc

Jakmile jsem však začala mít vlastní rodinu, postupně jsem se stávala otrokem Vánoc. Místo těšení se od října začal stres a vnitřní tlaky. Abych to vše stihla. Co nakoupit rodině? Vygruntovat byt. Napéct cukroví. Jak zkoordinovat všechny rodinné návštěvy a povinnosti. Z vánoční pohody a klidu se mi tento čas najednou změnil do stresu a sprintem od úkolu k úkolu.

Několik let jsem otročení podléhala a vždycky si slibovala si, že to příští rok změním. Naplánuji, včas nakoupím dárky, s předstihem naklidím… Ale opět jsem do toho další rok zase spadla. Dokonce jsem se těšila, že až děti odrostou, nebudu Vánoce slavit vůbec a raději odjedu na celý prosinec někam do teplých krajů a úplně se od toho blázince izoluji. To by však bylo z extrému do extrému.

Vánoční pohodu si opět užívám

Před několika lety jsem si řekla dost a slíbila si již v říjnu, že moje Vánoce budou již skutečně plné pohody, klidu a vůně, jako jsem je vnímala v dětství. Bylo však potřeba udělat několik opatření a razantních změn. A jelikož se mi za několik let osvědčily, tak se o ně s Vámi ráda podělím, protože fungují.

• Udělala jsem si seznam, co je pro mě důležité jako symbol Vánoc a co určitě chci prožít.
• Jít na vánoční trhy a dát si svařené víno. Mít doma živý adventní věnec a velkou zásobu svíček a vonných františků.
• Stromeček si nazdobit již klidně po Mikuláši a vychutnat si tak jeho vůni po celý adventní čas.
• S naší rozrostlou rodinou jsme se dohodli, že dárky se budou dávat jenom dětem do 18 let a dospělí si vzájemně darují vánoční hostinu, na kterou každý přinese svůj oblíbený pokrm.
• I s dětmi jsme si nastavili vánoční limity na dárky a buď mi dají tipy, nebo se nechají překvapit.
• Gruntování domácnosti, jak jsem ho znala a celé roky kopírovala od své maminky, jsem zrušila.
• Běžně uklízíme dál, jako celý rok.
• Setkávám se jenom s těmi přáteli, se kterými je mi skutečně dobře.
• Pečeme i jenom jeden druh cukroví, jak máme skutečně chuť. Pro radost a pro vůni. A víte, že ho někdy i hned sníme? Ale nesmírně si to užijeme. 🙂
• Již hlavně žádný otrok pečení.

Poslední měsíc v roce tak jde skutečně již velmi poklidným a příjemným tempem, který využívám na bilancování roku, zastavení se sebou, dětmi, rodinou a přáteli u plápolajících svíček na adventním věnci, svařeného vína, horké čokolády a vychutnávání další symbolů, které k tomu období patří. Vánoce se pro mě opět staly obdobím vůně skořice, cukroví, jehličí a dalších symbolických zážitků, se kterými se vědomě zastavím a nasávám celým svým člověkem. 🙂

Rodina a domov by měly být místem láskyplné regenerace a odpočinku. Tak si ho dopřejme i o Vánocích. Začít musíme každý u sebe. Případné další tipy, jak mít doma se svými nejbližšími pohodu i během celého roku, najdete v mé knížce: (NE)Gramotný rodič >> Může to být i dobrý dárek pod stromeček, pro Vaše blízké. Co víc si přát a sobě a druhým dopřát než láskyplné vztahy, které ozdravují tělo i duši? 🙂 A nejen na Vánoce.

Přeji Vám krásný adventní čas. Naplňte ho tím, co Vám přináší radost a pokoj na duši. 🙂

S láskou Lucie