Většina z nás si přeje mít hezké vztahy v rodině. Vždyť jde o ty nejbližší lidi, se kterými žijeme nebo se s nimi často setkáváme. Mnohdy si v roli rodiče představujeme, jak to bude úžasné, když děti jednou odejdou z domova a budou za námi jezdit, budeme se navštěvovat a vše bude krásné a zalité sluncem.

Ale ruku na srdce – kolik z vás se těší na návštěvu u svých rodičů? Nebo víte, že máte špatné, nebo dokonce toxické vztahy v rodině, a vídáte se s rodiči jen z povinnosti – protože by se to mělo, protože vnoučata potřebují prarodiče, případně aby nebyli smutní nebo se necítili osaměle, apod. Dopředu se vám svírá žaludek a jde na vás úzkost, co zase bude, jak budete muset sníst, co maminka připravila, protože se s tím dělala celé dopoledne, a vy jste nevděční, když si nepřidáte, nebo dokonce něco odmítnete.

Přáli byste si nemít v dospělosti problémy s rodiči a těšit se na ně? Ale nejde to, protože vám ublížili, protože vás neustále ponižují, protože vás něčím štvou, protože jim nedokážete odpustit… 

Pro hlubší pochopení vašich obtíží doporučujeme spojit se s našimi vztahovými kouči.

4 rady, co udělat pro zlepšení špatných vztahů v rodině

• Pochopit druhé, proč to tak mají.
• Odpustit.
• Přijmout druhé takové, jací jsou.
• Poznat sám / samu sebe a udělat změnu u sebe.

Své rodiče nedokážeme změnit. Ale pomůže nám, když je přijmeme takové, jací jsou, a nebudeme je chtít za každou cenu měnit. Oni dělali jen to, co uměli, a věřte tomu, že i když se nám to mnohdy nelíbilo, dělali to, jak nejlépe mohli, a co se naučili od svých rodičů. Pokud jejich rodiče nebyli láskyplní a laskaví, neuměli zdravě komunikovat a uměli pouze dávat příkazy a zákazy, tak se to jejich děti neměly kde naučit. Kopírovaly pouze to, co nasály ve svých rodinách.

A my děláme to stejné anebo přesně to opačné. Velmi často se dokonce stává, že odejdeme od rodičů s prohlášením, že nikdy nebudeme jako máma nebo táta. Ale později, když dojde ke změně parametru (staneme se manželkou/manželem, zaměstnankyní/zaměstnancem, mámou/tátou), chováme se stejně jako oni.

Jak urovnat vztahy v rodině?

Podívejte se do sebe, jaké vztahy tvoříte ve své aktuální rodině. Zkuste si pojmenovat, co vás nejvíc štve na vašich rodičích, a pak se podívejte upřímně do sebe, jestli tuto vlastnost máte taky. Vidíte tam podobnost se svou submisivní mámou nebo svým agresivním tátou? A není vám v tom dobře? Tak tady je prostor pro změnu. Sebe změnit můžete. A pokud změníte sebe, automaticky změníte i vztahy se všemi ostatními. Říkáte si, jak je to možné? Je to velmi jednoduché. Pokud změníte sebe, změníte automaticky svůj přístup k druhým a druzí pak reagují na ten váš nový přístup. Tudíž reakce druhého bude logicky jiná.

Má vlastní zkušenost

Ráda s vámi nasdílím svou vlastní zkušenost.

Vyrostla jsem v nefunkční rodině, kde hádky rodičů byly téměř na denním pořádku. Stala se ze mě „záchranářka“ – zachraňovala jsem mámu před tátou. A tuto roli jsem pak žila dál i ve svém vlastním životě. Vždy pro mě byli důležitější všichni ostatní, já jsem byla až ta poslední. Moje dětství nebylo zrovna ideální, a i když jsem se zařekla, že svým dětem nikdy nic podobného neudělám, moje převzaté nefunkční nastavení mě stejně dohnalo. 

Moje dvě dcery se mnou téměř nemluvily, protože jsem ztratila jejich důvěru.

Nejdříve jsem si musela vyčistit minulost. Pochopit rodiče, proč se tak chovali, a uvědomit si, že to nedělali záměrně, ale pouze převzali nefunkční nastavení ze svých původních rodin. Dělali to nejlepší, co znali. Rodiče jsem přijala takové, jací jsou, a odpustila jsem jim.

Znovu jsem našla cestu k tátovi (se kterým jsem několik let nemluvila a později s ním udržovala vztah jen z povinnosti) a jsem velmi vděčná za to, že jsem s ním jeho poslední dva roky života prožila již v novém, hezkém nastavení.

Našla jsem samu sebe – kdo vlastně jsem, co je to moje a co je převzaté, v čem mi není dobře.

Přijala jsem samu sebe – přiznala jsem chybu za své negramotné chování vůči dětem a přijala jsem svůj podíl viny. Přiznáním chyby jsme mohli za vším udělat tlustou čáru a začít nově budovat důvěru. 

Otevřela jsem své srdce a začala rozumět svým dětem a chápat je. Tím začal proces transformace našeho vzájemného vztahu.

Zajímá vás víc? Celý příběh najdete zde.

Jak poznám toxické vztahy ve své rodině?

„Toxický vztah je jakýkoliv vztah mezi lidmi, kteří se navzájem nepodporují, kde dochází ke konfliktu a jeden se snaží podkopat druhého, kde panuje konkurence, neúcta a nedostatek soudržnosti.“ – Dr. Lillian Glass

Zde uvádím některé příznaky toxického vztahu:

• Absence podpory
• Dysfunkční (toxická) komunikace – sarkasmus, kritika
• Závist a žárlivost
• Kontrolování, zatajování, vymýšlení si
• Systematická neúcta (zapomínání, zpoždění)
• Ponižování druhého, zesměšňování (i na veřejnosti)
• Snižování hodnoty, podezřívavost
• Vznětlivost, nepředvídatelnost, obviňování
• Závislost

Prosím, vezměte v patrnost, že i dobrý vztah může mít krátká období chování, která bychom mohli označit jako toxická, ale neznamená to, že jde o toxický vztah. Toto rádoby toxické chování může být způsobeno vlivem vnějších faktorů, jako je například nespokojenost v práci, náročné situace v rodině, kdy kopeme kolem sebe a jsme podrážděni.

Našli jste v článku nějakou podobnost se svými vztahy v rodině – s dětmi, partnerem nebo rodiči – a není vám v tom dobře? Chtěli byste si své vztahy urovnat, a nejste si jistí, jak začít? Vyzkoušejte 30minutovou konzultaci zdarma u našich životních koučů. Pokud je vám bližší samostatná práce, mohla by vás zaujmout některá z knížek Lucie Königové: (Ne)gramotný rodič nebo Cesta zpátky k sobě.

Nevzdávejte to se sebou, nikdy není pozdě a nemusíte na to být sami. 

Jsem tu pro vás.

Cítíte, že máte potenciál pomáhat druhým? Absolvujte náš rekvalifikační kurz koučinku a staňte se pro druhé skutečně hodnotným přínosem. Vše, co byste ve své budoucí praxi mohli potřebovat, vás naučíme.

Autor článku: Dagmar Vopálková