„Dobrý den, viděl jsem nedávno rozhovor na DVTV s Lucií Königovou a rozhodl jsem se na jeho základě oslovit váš tým Life Academy s prosbou o pomoc. Jsem v situaci, kdy už si nevím rady, a vlastně nikdo neví, jak mi pomoci. Jsem úplně na dně. Soudím se s bývalou partnerkou o péči o syna. Expartnerka se mě snaží neustále manipulovat, syna štve proti mně. Syna miluji a nechci o něj přijít, mám pocit, že on je to jediné, na čem mi vůbec záleží.“ Tak těmito slovy mě zahrnul Karel, když mě telefonicky kontaktoval, zda mu jsem schopná pomoc.

Když přišel na první naše setkání, seděl naproti mně zcela zdrcený muž a několikrát se dokonce rozplakal. Trvalo chvilku, než se rozmluvil o vztahu, který trval 12 let. Prvních osm let oba hlavně pracovali, doma se sešli občas, oběma se dařilo. On vybudoval se společníkem úspěšnou firmu, která prosperovala, a ona se realizovala v práci v bance. Po deseti letech společného života se jim narodil syn. Pro jeho ženu to byla katastrofa, byla zvyklá se realizovat a dokazovat si svou hodnotu v práci, a tak velmi rychle nastoupila zpět do práce. On se přes den naplno věnoval miminku, a když se žena vrátila z práce, teprve odcházel do firmy.

Partnerka v tom nebyla šťastná, ale nedokázala si srovnat život tak, aby byla spokojená, a veškerou vinu přehazovala na Karla. Vyčítala mu, jak se cítí, vyhrožovala a shazovala ho a on se jí zpočátku vyhýbal a zaměřil se na práci. Byl rád, že se vlastně potkávali minimálně.

Jednoho dne to nevydržel a odešel. Začal boj o péči o syna, Karel se zhroutil. Nedokázal se věnovat práci a pořád jen žil ve strachu, že přijde o syna.

Začali jsme každý týden intenzivně spolupracovat a bořit Karlovy strachy. Rozkrývat rodinné vzorce a partnerské chování.

Brzy se Karel cítil lépe. Byl sebejistější, pochopil, proč se expartnerka tak chová, co ona prožívá, a že to vlastně není o něm, ale o jejích vnitřních bolestech. Nenechal se od ní dále manipulovat, dokázal se vůči ní zdravě vymezit, stát si za svým. Naučil se s partnerkou zdravě komunikovat.

Během soudních řízení, která trvala téměř rok, se čím dál lépe dokázal s expartnerkou domluvit na péči o syna, stál si za svým. Syn s otcem trávil čím dál více času a rád, protože z táty cítil jistotu a rozhodnost. A soud rozhodl o střídavé péči, protože i sám malý Martínek to tak chtěl: „Je fajn být s mámou a pak zase s tátou. S tátou dělám věci, které mamku nebaví. Třeba jsme vyřezávali píšťalku.“ Expartnerce Karel dokázal odpustit a nabídl jí i pomoc, aby sama na sobě zapracovala a mohla být zase šťastná.

Práce na sobě se Karlovi projevila všude v jeho životě. Znovu se aktivně zapojil do fungování firmy, která se velmi rychle rozrostla, a z malé firmičky je dnes společnost s téměř 200 zaměstnanci a výhledem na celou Prahu. V jeho životě se objevila i nová partnerka, s níž Karel prožívá úplně jiný vztah než s partnerkou původní. S expartnerkou bydlí kousek od sebe, aby měl syn oba rodiče nablízku, a se svým synem prožívá vztah tak, jak si to moc přál.

Dalo by se říct, že zazvonil zvonec a pohádky je konec :-), ale to by nebyl život. A tak i dnes za mnou Karel občas zajde srovnat si myšlenky, získat inspiraci na řešení nových situací v životě a podělit se o své další životní úspěchy. Ale to už je úplně jiný Karel než na začátku. 🙂