Vztah k práci se nám formoval, když jsme byli malí. Viděli jsme mámu a tátu, jak chodí do práce. Vnímali jsme, jestli se do ní těší. Zda-li přicházejí z práce nadšení, plní energie nebo naopak úplně zničení. Většinou jsme je však viděli otrávené, unavené, jak se těší na pátek, až ten pracovní koloběh skončí. Jak pojedou na chatu a budou se konečně věnovat nějakému svému koníčku, který je baví. Vnímali jsme, že práce je nutné zlo a že se musí pracovní týden hlavně nějak přežít. Zábavu si rodiče dopřávali až po práci. Především o víkendu a o dovolené.
Rodiče se dokázali uvolnit až o víkendu. Pracovali na zahrádce, chodili na houby, seděli u kafíčka se sousedy a užívali si dny pracovního klidu. V neděli odpoledne obvykle začal stres z dalšího nadcházejícího týdne. Dlouhých pět dní otravné práce, než přijde vytoužený pátek. V tomto modelu většina z nás vyrůstala. Co se nám pak zapsalo ve vztahu k práci?
Práci nemáme vůbec spojenou se zábavou. Práci a zábavu máme v sobě přímo v rozporu.
V hlavě nám doma zaseli programy:
1. Práce o otrava.
2. Práce vyčerpává.
3. Práce unavuje.
4. Práce bere energii.
5. Energie se nabíjí jedině o víkendu.
6. Práce není zábava.
7. Do práce se chodí jen pro peníze.
8. Zábava je až po práci.
Pokud svoje vnitřní programy nezměníme, nemůžeme nikdy najít práci co nás baví. Taková práce pro nás logicky nemůže ani existovat. Práce a současně zábava je pro nás nepochopitelné. Nejde nám to vůbec dohromady. Sice bychom si to moc přáli, ale vnitřní nastavení máme v rozporu.
Je třeba si tyto programy opravit, jinak nemohu na svých životních jevištích vidět profesní příležitosti v oblasti, která mě baví. Sama jsem si tím prošla. Díky změně mého vnitřního nastavení mi přišly do života příležitosti, kde se mohu konečně realizovat.
Jak si mohu konkrétní programy opravit:
1. Práce mi dělá radost.
2. Práce mě nabíjí.
3. Prací se příjemně odreaguji.
4. Práce mě nabíjí další energií.
5. Energii nabíjím i ve všední dny.
6. Práce je pro mě i zábavou.
7. Moje práce dává mě i druhým smysl. Je užitečná a prospěšná a peníze jsou její přirozené zhodnocení.
8. Zábava je i při práci a je to tak správné.
Kdybych si ve své hlavě nechala moje staré programy a neopravila si je, zůstala bych vyhořelá v korporaci a zničila tam svůj profesní potenciál. Můj koníček se mi tak stal profesí a práce koníčkem.
Svěřte se do rukou Business kouče z Life Academy a změňte svůj život jednou provždy.